Přestože lze rady k pěstování orchidejí zobecnit, existují orchideje nejen z oblastí vysokých teplot, tropů, ale i z oblastí chladných, z vysokých hor, kde denní teploty dosahují 13-15 stupňů a noční pak pouze 5-8°C. Proto je zapotřebí sledovat odkud která rostlina pochází a rozdíly v množství zálivky, světla, ale i teplot a období klidu dodržovat!! (viz. Fotogalerie a info k jednotlivým druhům)

To, že rostliny, které byly zvyklé růst na stromech ve větvích, zasadíme do květináče, neznamená ještě, že se budou chovat jako zemní. Tyto rostliny potřebují zvláštní substrát, který zabrání osychání povrchu kořenů a bude zároveň lehký a vzdušný, jako např. borová kůra, drcený polystyrén, dubové hobliny aj.

I když pro svoji orchidej uděláme vše, jak se patří, vždy bude část kořenů, pro někoho možná neesteticky či nesmyslně, vyrůstat mimo pracně namíchaný substrát. To je zcela normální, kořeny neodstraňujeme ani nezkracujeme. Naopak, čas od času jim a také listům dopřejeme jemnou spršku z rozprašovače.
Vzdušné kořeny mívají světle zelenou špičku, bílá vrstva se nazývá velamen, díky ní může rostlina přijímat vlhkost ze vzduchu.

Při větrání musíme dávat pozor, abychom vzduch zvenčí nepouštěli na orchideje. Jsou zvyklé na teploty neklesající zpravidla pod 20°C. Takové větrání by mohlo nejen způsobit opadání všech květů, ale mohlo by pro ně být fatální.

Orchideje, stejně jako všechny ostatní zelené rostliny, potřebují ke svému růstu živiny.
V přírodě si je epifyticky opatřují ze srážkové vody a z částeček na kůře stromu nebo mezi kořeny, při pěstování v květináči musíme zejména v letních měsících 1x za 14 dnů hnojit.

Proto, aby rostlina prospívala je rozhodující i množství vody. Příliš mnoho vody má za následek povadlé pahlízy, listy i květy. Mnoho lidí si při povadlích okvětních lístcích či scvrklých listech myslí, že má rostlina nedostatek vody, větším zaléváním ji však většinou zahubí. Rostlina naopak vyžaduje více sucha. Příkladem mohou být např. phalaenopsis.

Voda na zalévání by neměla být studená, měla by mít pokojovou teplotu a nesmí zůstávat
v "srdíčkách" listů . Nepravidelná zálivka může vést, zejména u miltonií a jejich příbuzných,
k tzv. "harmonikovému růstu", známému také jako "tahací harmonika". Spočívá většinou v příliš velkých dávkách vody a přerušovanému růstu kořenů. Výhonky a listy, které právě rostou, se zastaví, zase rostou, zase se zastaví atd. Okamžitou pomocí je dolévání vody jen pokud je substrát opravdu suchý. Phalaenopsis např. mají rády úplně proschlý substrát, zálivku jen 1x za 4dny, oncidia např. a miltonie vyžadují vody více, zálivku menší, ale častější.

Některé knihy doporučují !určité druhy! ponořit na chvíli i s květináčem do vody. Pozor!!, rozhodně se tím však nemyslí květináč nosit do chlorované vody v umyvadle koupelny, ale buďto odstátou vodu přinést v nádobě ke květináči, ponořit orchidej do vody v nádobě na místě, mohou jinak úplně přestat kvést! nebo já preferuji kompromis, pouze častěji a v menších dávkách rostlinu zalévat.

V měsících, kdy je světla více, rostou orchideje více a mají i větší počet květů. Pozor, přímé slunce však může způsobit orchidejím popáleniny, žlutohnědé, ostře ohraničené skvrny na listech. Během měsíců, kdy je světla méně je možno svítit dodatečně např. za pomocí tzv. biolampy,
běžně k dostání ve specializovaných prodejnách.

Proč orchideje nekvetou?